21.07.2007 - SECO FEST

[09.08.2007] Pár týdnů uběhlo a tak se vracíme na jeviště. Málem jsme se ale nevrátili, protože David a já jsme podlehli zdravotním potížím. Ustáli jsme to aspoň na jeden koncert v Dřewákově, páteční výlet za slovenskými bratry jsme museli odříct. Jelikož spolupracuji s agenturou TTH & SECOZVUK, která festival pořádala, a které spravuji web, nebudu se tu znovu rozepisovat a jednoduše jsem tu tamní report zkopírovala.
Všem čekatelům se omlouváme za drobné zpoždění ve zveřejnění fotogalerie a shrnujícího reportu z našeho festivalu, konaného za krásného letního dne a teplé letní noci. Fotečky jsme posbírali od čtyř fotografů, kteří dokumentovali skvělou festovou atmosféru.
Ta začala příjezdem do areálu kolem 9. hodiny ranní. Seco-team a jejich pomocná N.S.O.S. síla měli aparát nachystaný už před 15. hodinou. Já (Markéta) s Alešem jsme mezitím řešili organizaci soutěží a rozdělení cen pro vítěze, výlep plakátu po areálu a ostatní drobnosti. V mezičase jsme pro sebe a Seco-team uvařili siestovou kávičku. Kolem 15. hodiny jsem vyrazila pro Mošnu. Aby byli neznalí v obraze, je třeba vysvětlit, že MOŠNA je opravdu nezaměnitelný materiál! A to doslova. Je to jeden proslulý týpek z Beňova alias Mošnova, který se realizuje ve své smrath metalové umělecké formaci Tchoři (účinkující na závěr festu). Nikdo si tohle všechno nedokáže představit, dokud neuvidí a neuslyší :-) Vítala jsem ho v Mošnově s červeným kobercem, posadila do své limuzíny nejmenované značky a stejně tak za bohatého aplausu vysadila u vstupu na jeviště. Pak už jsem se musela jet věnovat vlastní přípravě na vystoupení.
Festival odstartovali na přerovsku známí punkoví R.A.F. Jejich svižný žánr byl vystřídán nu metalem v podání BETHRAYER. V pauze před koncertem mého bandu DORO REVIVAL jsme odstartovali první soutěž dvojic v konzumaci rohlíku a pití piva lžičkou z talíře na čas. Z principu věci plyne, že rohlík se po pár soustech zadrhne v krku a fakt nejde sešrotovat rychleji než cca 3 dl piva lžičkou. Zvítězila pivní žena! Od 19. hodiny večerní se začaly areálem linout tóny z dílny metalové královny DORO a její úvodní vypalovačka „Earthshaker Rock“. Lidí na parketu začalo přibývat díky legendární hymně „All We Are“ a remake skladby „Breaking The Law“ od Judas Priest. Přídavek na sebe nedal dlouho čekat, areálem tedy ještě jednou zazněla zmíněná hymna. Následující pauza dala opět prostor druhé soutěži v pití cca 1 dl teplé borovičky slámkou na čas. Lektvar jsme celý den pečlivě ohřívali na sluníčku. Ty soutěžící ksichty snad ani nejde popsat. Jakmile došli soutěžící, na jeviště přijel TRAKTOR s úvodní "Vlečkou". Opět tradiční bigbít rozproudil krev v žilách a skladbou „Pamela“ i vcelku pobavil. A opět se přidávalo. Hodiny už pokročily a tak byla nejlukrativnější pauza zaplněna třetí soutěží v běhu v ploutvích k půllitru piva, vychlemtáním a fofrem zpátky, tradičně na čas. Tahle soutěž si našla tolik nadšených soutěžících a vysmátýho publika, že se soutěžilo snad hodinu. Soutěž vyhrál chlap, dokonce zdravotně handicapovaný (ofačovaná noha), ale zmákl to za neuvěřitelných 14 sekund. Já už jsem měla po vokálním fajrontu a tak jsem rozdávala vítězům poslední tři ceny. Bohužel se fest neobešel bez nějakého toho problémku, který se týkal příjezdu Dodo Doležala. Jeho dopravní prostředek se v poslední třetině cesty rozhodl stávkovat a tak jsme museli vyslat vlastní povoz. První riffy MILOŠE DODO DOLEŽALA zazněly s hodinovým zpožděním, byly však o to emocionálnější. V polovině vystoupení přikráčel na jeviště Miloš Doležal mladší a předvedl na svůj věk opravdu unikátní baskytarový set. Jak vyřkl sám Dodo „jablko nepadlo daleko od stromu“. Totálně ve mně zamrazilo při skladbě „Já chci se ptát těch králů“ a při snad nekonečné instrumentálce „Horus“. Škoda jen, že nezazněla proslulá „Sybila“. K této umělecké raritě, kterou jsme pozvali pro opravdové fajnšmekry a letité rockery, skutečně není co dodat. Po setu Dodo Doležala následovala kapelní výměna, když šli předčasně místo plánovaných Axis Magna na plac TCHOŘI. A to teprve začal mazec. Nejdřív taková vážná kvalitní hudba a pak takovej „uměleckej“ masakr :-) Dodo se svým týmem se ani nestihli vydýchat, zpočátku chvíli lapali po dechu, nevěřícně hleděli a za chvíli se svíjeli smíchy. Songem „Náš Kája“ na téma Karel Gott Tchoři uzemnili absolutně všechny. TCHOŘI a MOŠNA se fakt musí vidět a slyšet! Vřele doporučuju, za těch skoro 15 let existence se fakt vyznamenali. A jak padlo v backstage, měli by letos dostat Slavíka za „Pičovinu roku“ :-) Tchoří show, kdy bránice dostaly pekelně zabrat, na závěr vystřídala kvalitka jménem AXIS MAGNA. Kytarista Jarda Bartoň doháněl zpoždění z koncertu Kreyson a Citron, kde týž den hrál, nakonec však všechno klaplo a hrálo se vč. přídavku skoro do 3 hodin. V backstage probíhalo vřelé diskusní a lihovací fórum. Spokojený Mošna měl takovou radost, že si s Dodo Doležalem každé 3 minuty podával ruku, daroval Dodovi tchoří new cd, aby si ten zázrak mohl Dodo vychutnat i v klidných zákoutích svého studia. A tak nakonec Mošna dopadl… Oběti se musí přinášet :-)
Komplet fotogalerie, která Vám víc prozradí, najdete ZDE.