09.08.2008 - DŘEVOROCKFEST

[26.08.08] Následujícím reportem se ještě jednou vrátíme ke zhodnocení letošního "dřewák" festu, který byl doposud našim nejúspěšnějším festivalovým počinem. Skvělý mainstream v podání headlinerky EWY FARNE, další z řad talentovaných hudebních teenagerů trio NEVÍM, z punkového soudku populární RYBIČKY 48, věrohodná kopie legendy metalové královny DORO, atmosférický metal hranické skupiny MEMORIA, nefalšovaní zástupci hanácka STRACENÉ RÁJ a rozjezdový klasický rock moravské pětičlenné formace ARGEMA, toť stručný výčet hvězd, které "dočtveřice" zajistily úspěch 4. ročníku DŘEVO ROCKFESTU, dříve pojmenovaném SECO FEST.
Náročné přípravy provázel již od pátku přechodný déšť. Stále jsme doufali a symbolicky vznášeli prosbu do nebe, aby už ta voda na nás přestala padat. Nejvyšší nás zkoušel až do sobotního odpoledne, kdy nad moravskou plání konečně rozhrnul mraky a propustil alespoň pár slunečních paprsků. Inventář stihl uschnout a akce se rozběhla na plné obrátky.
Sic jako spoluorganizátor, nezúčastnila jsem se však dění od začátku kvůli jiné, sportovní aktivitě, Ewu jsem si už ale nenechala ujít. Mrzí mě však, že jsem si nemohla vychutnat i show třech mlaďochů NEVÍM, jejichž pojmenování mi iniciuje jakoby stav mladistvého "nevím, na mnohé teprve přicházím...". Nemůžu tedy napsat žádný dojem či postřeh z prvních třech vystoupení.
S pojmem ARGEMA mi okamžitě utkví v paměti pivní hymna "Jarošovský pivovar" a "Tohle je ráj", oba produkty devadesátých let, kdy ve velkém frčely tradiční zábavy a Argema v té době významně nabírala na popularitě. Přibližně před rokem jsem se seznámila s tvorbou i členy ryze hanáckého ansámblu STRACENÉ RÁJ. Jejich ve znaku propagované toaletní zvony bych ale ráda viděla při jejich show v akci :-). Na Olomoucku mají pro svůj osobitý styl vcelku početné publikum a proto jsem je zařadila do programu, posluchači však ale jejich originalitu zřejmě dostatečně nevstřebali, což vlastně vyzývá skupinu najít a zasvětit tento ztracený či spíše ještě nenalezený ráj. Tři teenageři NEVÍM s průměrným věkem 14,67 let, fungující už bezmála 6 let, kdy měl tehdy nejmladší baskytarista Tonda pouhých 8 let, jistě zaujmou každého diváka. Nejmladší a nejmenší benjamínek Tonda za basou i teď není moc vidět :-). A když se k tomu mimo jejich vlastní tvorbu přidají převzaté hity legend Led Zeppelin, AC/DC, Metallica atd., jásající spokojené publikum je na světě.
Časový harmonogram vycházel dle plánu, předskokani Nevím připravili EWĚ FARNE nažhavený dav. Před půl devátou v backstage vrcholily přípravy, vizážistka dodávala Ewě dokonalou image, Ewa mezitím testovala svůj mikrofonní a in-ear systém. U zábran se tísnilo kvantum nezletilých, často ani ne desetiletých. Čas vhodně zvolený již zajistil nezbytné přítmí a toužebně očekávaná show mohla začít. O repertoáru Ewy toho nedokážu moc napsat, její koncert jsem však důsledně sledovala, její melodické poprockové podání mě stále nutilo si podupávat, zkrátka skutečně jsem si to užila. Utkvěly mi v paměti hity "Ticho", "Jaký to je", ukolébavá balada "Lajlajlaj" a závěrečný hit "Měls mě vůbec rád". Poté nastoupilo naše symbolické gesto - čokoládový dort ve tvaru kytary s 15 svíčkami k 15. narozeninám Ewy, která je dle kalendáře slaví 12.8.. Dortem byla velmi mile překvapena a zaskočena a v zákulisí dokonce dojetím uronila slzu. Pro nás pořadatele je to ta nejlepší odměna. Následovala kýžená autogramiáda a mezitím se jeviště připravovalo na punkovou dávku.
V průběhu vystoupení tria RYBIČKY 48 jsem se se svou kapelou chystala na následující koncert, proto opět nemůžu hodnotit. Jediný song, který jsem zaregistrovala také na loňskému festu Šternberský kopec, kde mimo jiné hrála i originál DORO, je "Reality show". Na této kapele mi stejně jako na Ráji imponuje veselé podání a humor zakomponovaný do hudby. Před půlnocí přišla na řadu z hard´n´heavy soudku legendární metalová královna DORO ve vlastním podání. V tradičním hodinovém setu s 13 skladbami se úvodním náročnějším speed songem "Earthshaker Rock" otřásla zřejmě i zámecká zem, zvolnilo se pátou v pořadí baladou Für Immer, v půli setu zazněla 21 let stará hymna tehdejší původní sestavy WARLOCK "All We Are", kterou jsme si mezi posluchačí našli řadu zpěváků, stejně jako v předposledním coveru Judas "Breaking The Law", povedla a líbila se i další krásná balada "Love Me In Black", kterou jsme před 2 měsíci natočili ve formě live video klipu, dostupném na webu či Youtube.com. Komplet domácí zázemí, jednak na vlastním festivalu, jednak díky vlastnímu ozvučovacímu SECO týmu "Michal/Vašek/Libor/Marian" a jednak celkově vydařenému dni jsme se snažili předvést i maximální show, o které obstojně vypovídá část následující fotogalerie. Posledním a velmi příjemným atmosférickým metalovým ukončením byla MEMORIA, které se dočkaly odhadem přes dvě stovky fandů či akčních nezmarů. V současnosti band představuje své nejnovější album "Ambivalent Ecstasy", ze kterého zazněla například nebeská "Splintered Heaven". Kolegiální zpěvule Andrea v čele a violistka Iva se velmi důkladně zaměřují na melancholii a emoce a tvrdý nástrojový podklad je skvěle symbiózně doplňuje. Příjemná tečka na závěr...
Zároveň je nám velkou poctou upřímné ohodnocení ze strany managementu Ewy Farne a Nevím, kteří nám ještě i písemně poděkovali za skvělý festival, organizaci, ozvučení, služby, a v případě Ewy i skutečné dojetí ze "sladkého" blahopřání.
Velký dík patří hlavnímu pořadateli ALEŠI SIGMUNDOVI, se kterým naše agentura spolupořádala tento již tradiční festival, letos obzvláště vypečený! Dík dále patří celému pořadatelskému týmu, účinkujícícm kapelám, fotografům, sponzorům, obci Dřevohostice, a samozřejmě nám ZVUKAŘŮM!

Kompletní fotogalerie festivalu ZDE.