Mé velké přání setkat se po 4 letech znovu s Doro a jejími kapelními parťáky se v noci z 06.10. na 07.10.2011 stalo realitou, které se zúčastnili také basák Tom a bicman Tibas. Skoro dvouhodinové čekání sice trvalo skoro věčnost, ale rozhodně se vyplatilo. Koncert odstartovali italští Merendine, kteří však publikum moc neuchvátili, ale o to silnějšího a hlavně 2:15h trvajícího metalového zážitku jsme se dočkali vzápětí. Vzhledem k omezené době intenzivního focení jsem jí symbolickou krásnou kytici s naším Promo CD/DVD a několika fotkama se vzkazem předala hned v první pauze mezi druhou a třetí skladbou. Doro tradičně několikrát vyzývala publikum k pěvecké spolupráci, kde jsem dostala tři příležitosti, z toho dvě krátké a do třetice velkou "All We Are", za kterou jsem sklidila dvojí pochvalu od samotného mistra bicmana Johnnyho a mistra basisty Nicka. Nick mi navíc v půli skladby "We Are The Metalheads" vložil a zavřel do dlaně své trsátko, které mě odteď bude jako talisman snad šťastně provázet mým hudebním i soukromým životem...

Začneme pěkně od začátku téhle, alespoň pro nás, historické události. Tento samostatný koncert v Česku byl na webu Masters Of Rock ohlášen někdy na přelomu jara a léta. Prvně byly ohlášeny dva koncerty v Praze a Brně, ale zanedlouho poté byly zredukovány na jeden přesunutý do strategického moravského rockového centra - Zlína, do Masters Of Rock Café. Datum se ustálilo na termínu čtvrtek 06.10..
Nemohla jsem si tradičně odpustit předat Doro symbolickou krásnou kytici, do které jsem nechala naším vyhlášeným přerovským květinářstvím U Aničky zaaranžovat naše Promo CD/DVD včetně několika fotek se vzkazem. Po jejím vyzvednutí a naložení kapelních kolegů Toma a Tibora a mého kolegy kamaráda zvukaře Vaška jsme s mým mužem fotografem vyrazili směr "Gottwaldov". Na místo jsme dorazili s dostatečným předstihem a tak jsme se kolem dokola i pořádně porozhlédli a občerstvili. Doufala jsem, že v merchandise stánku mě potěší aspoň jednou textilií Doro v bílé či jiné než černé barvě, bohužel se ale tak nestalo. Z nabídky mě tedy nic neoslovilo, tak snad příště.
Těsně po osmé večerní show zahájila předkapela Merendine, kterou však byl na internetu problém najít. Na Youtube.com se dala najít jedině pod názvem Merendine Atomiche. Tito thrasheři však publikum včetně mě moc nezaujali. Osobně se domnívám, že to nebyla žánrově vhodná kapela k Doro, raději bych zvolila nějaký tradiční heavymetalový band. Merendine odehráli cca 35-minutový set, po kterém následovala podobně dlouhá přípravná a zvuková pauza před očekávanou smrští.
První tóny intra se začaly linout v 21:15h a playlist vystartoval tradiční dvojicí hitů "Earthshaker Rock" a "I Rule The Ruins". Od personálu u vstupu jsme dostali pokyn fotit jen po dobu prvních třech songů a tak jsem kytku musela předat v první pauze, která jak jsem očekávala, nastala po těchto prvních dvou skladbách. Stála jsem s Tomem a Tiborem v druhé řadě, před podiem nebyly žadné zábrany, a tak jsem kytku předávala v ideální blízkosti. Doro kytku nadšeně převzala, opakovaně dojatě děkovala a přitom koukala na doplňky do kytky vložené, poté ji za pomoci crew asistenta umístila mezi šlapáky, kde bez újmy vydržela až do konce show. Moc nás ale nepotěšil osvětlovač, jehož scéna byla velmi špatně osvětlena a bez blesku bylo obtížné udělat kvalitní fotky. I přesto nejsme žádní fotoamatéři a z naší tisícové fotogalerie se podařila vybrat dvoustovka záběrů a z nich top 52, o které se zde s vámi podělíme.
Co se týče formy odehraných songů, pak zásadní problém nastal jen ve skladbě "The Night Of The Warlock", kde si Doro zřejmě nadměrně prodloužila úvodní pasáž před nájezdem na zpěv a jakmile spustila, klávesy, kytary a pak i bicí se bohužel patřičně nesešly. V tomto důsledku se i Doro vyhodila z koncentrace a zapomněla tak i text. Dvakrát nervózně odběhla k monitorovému mixu, zakrátko se zase vrátila a snažila se pokračovat, což se povedlo až na konci první sloky a první refrén se už naštěstí odehrával standardním způsobem. Chvíli to vypadalo, že hrají do klávesového samplu, který má pevně danou strukturu (jako u nás), ale jelikož se nakonec po krušné téměř minutě jaksi nástrojově a vokálně sešli, nejsem si tím bohužel jistá a netuším, jak přesně mají tyto klávesové songy hrané kytaristou Lucou řešené.
Čtyři skladby playlistu pro mě znamenaly obzvláště silný zážitek. První z nich byl Wacken Open Air song "We Are The Metalheads", kde mi v pomalé středové pasáži basista Nick vložil a sevřel do dlaně své trsátko s originál potiskem jeho jména, karikatury a linku. Přes to kvantum rukou ke mně cíleně zamířil a zrealizoval toto zřejmě předem promyšlené gesto. Neopakovatelně se mi tím zapsal do paměti a navíc daroval krasný talisman, který mě snad bude úspěšně provázet mým hudebním i soukromým životem. Druhým zážitkem byla dvojí krátká vokální spolupráce s Doro v "Hellbound" v předrefrénu "Fight for my right", kde jsem vždycky dodala "right". Standardní playlist tradičně končil Warlock hymnou "All We Are", ve které Doro stejně jako já v pasáži po sóle spolupracuje s publikem. Několikrát vyzvala vybrané "guys" ke zpěvu a také zřejmě cíleně dala přiležitost i mně. Soustředila jsem se na výkon, i když jsem se skoro vůbec neslyšela, ale zkušenost je zkrátka zkušenost...;-). Bicman Johnny a basista Nick se v tu chvíli na sebe okamžitě podívali a ukázali si navzájem silné souhlasné "good" gesto s palcem nahoru potvrzující "jisté kvality". Tuto skutečnost mi Johnny potvrdil i osobně po koncertu před tourbusem. Znamená to pro mě obrovskou neuvěřitelnou satisfakci... Čtvrtý dojem na mě udělalo vyslyšené přání ještě spolu s jedním fanouškem Jirkou, se kterým jsme Doro požádali o zahrání balady "Love Me In Black", kterou úžásná dvou a čtvrt hodinová show skončila.
Koncert skončil půl hodiny před půlnocí. Ze sálu jsme se přesunuli do vestibulu MORCafé a čekali, zda nedojde k oficiální autogramiádě. Po půlhodině jsme se takticky přesunuli ven k tourbusu zaparkovanému hned zboku MORCafé u backstage. Tam se po další necelé hodině postupně vynořili Johnny, Nick, Luca, Bas, se kterými jsme se průběžně zvěčnili a prohodili pár vět, a kteří mi booklet stvrdili svým autogramem. Posléze nám přišla manažerka Doro říct, že s Doro nesmíme mluvit, že je unavená a že bude dávat jen podpisy. Požádali jsme proto i o možnost focení. Teprve po půl druhé se objevila blonďatá diva, ale takticky to vzala zadní stranou autobusu a zamířila přímo do předních dveří. Naštěstí už příliš nepočetný dav trpělivých fanoušků se nahrnul ke dveřím a tak začala vytoužená autogramiáda. Nejdříve jsem Doro požádala jen o společné a samostatné foto a pak jsem raději ještě jednou požádala o podpis do bookletu a závěrečné foto. Doro mi zároveň poděkovala za krásnou květinu. Doufejme, že tento významný den bude mít další příjemné pokračování...

Poděkování posíláme i metalovému webzinu Metal Forever a jeho redaktorovi Rayovi, který velmi krásně vyjádřil dojmy z tohoto úžasného koncertu ve svém reportu, ve kterém se zmínil i o nás slovy "Doro také ten večer dostala velký puget od zástupců své české tribute kapely a bylo vidět, že výrazná přízeň fanoušků ji hodně hřeje u srdce."

Playlist koncertu byl následující (19+5):
01- Earthshaker Rock
02- I Rule The Ruins
03- Fight For Rock
04- Running From The Devil
05- Burning The Witches
06- The Night Of The Warlock
07- Burn It Up
08- Metal Racer
09- Egypt - The Chains Are On
10- Without You
11- True As Steel
12- We Are The Metalheads
13- Unholy Love
14- Haunted Heart
15- Für Immer
16- Hellbound
17- Raise Your Fist
18- Breaking The Law
19- All We Are
20- East Meets West
21- Metal Tango
22- You´re My Family
23- Herzblut
24- Love Me In Black