[05.07.2010] O téhle akci nemůžu napsat nic jiného, než BOMBA! Skvěle zorganizovaný každoroční festival, který se paradoxně ale letos neměl konat. Dramaturgii festu jsme se s hlavním pořadatelem Alešem Sigmundem rozhodli řešit na poslední chvíli až na přelomu 03-04/2010. A jedině díky státním svátkům navazujícím po víkendu se nám to ve sváteční pondělí 05.07. podařilo. A podařilo se úplně všechno!

Po loňském ročníku si chtěl dát hlavní pořadatel Aleš pauzu už i vzhledem k letos stále se projevující ekonomické krizi. Nakonec mu to ale nedalo a přes všemožný nátlak jsme společně zvolili dva termíny, ve kterých bylo možno akci zrealizovat. Jelikož nám ale uteklo hodně drahoceného zimního času nutného pro sestavení dramaturgie, rozhodujícím faktorem byla dohoda s nějakým headlinerem a alespoň ještě jednou podpůrnou známou kapelou. Vše se zdařilo, nabídku netradičního svátečního pondělka přijal KREYSON, COCOTTE MINUTE, RYBIČKY 48, MORČATA NA ÚTĚKU, PIRILLO, SPOCENÁ UKLÍYEČKA i náš REVIVAL. Na tak pozdně sestavený program myslím opravdu dobrá sestava.
Celý víkend provázely tropické teploty, v pondělí se nám ale začalo trochu kabonit, celé ráno bylo zamračené a dokonce jemně sprchlo. Dostavila se mírná deprese, která byla naštěstí obratem změněna v radost z odpoledního návratu sluníčka a ideální teploty kolem 26°C.
Festival jsem jako moderátor odstartovala v tématickém převleku uklízečky, kdy jsem přivítala vcelku velké množství prvních posluchačů a na jeviště uvedla úvodní kapelu Spocená uklízečka. Druhou kapelou letošního festivalu byla legendární přerovská kapela Pirillo, jejíž členy jsem v úvodním proslovu postupně vyjmenovala, až jsem z toho všeho zapomněla na toho nejdůležitějšího Pavla Nováka. Holt Alzheimer nás občas přemůže, ale vzápětí na konci jejich koncertu jsem ho zas přemohla já a samozřejmě Pavla dodatečně speciálně uvedla. Jako třetí jsme na řadu od 19h přišli my. I přes Martinův zdravotní handicap, přesněji pracovní úraz prsteníčku levé ruky, se nám hrálo velmi dobře a prostorné jeviště konečně umožnilo i pohybovou show. V publiku se našel i jeden big fanoušek s original trikem Doro s potiskem alba Force Majeure (viz. foto), který si samozřejmě vyžádal naše Promo CD&DVD s podpisy. Další promo zakotvilo u fanouška (viz. foto), který zjišťoval možnosti našeho hraní na soukromé akci. Doufejme, že se zadaří. Po naší show přišli na řadu nu metaloví Cocotte Minute. S mírným zpožděním jsem po desáté večerní uvedla na jeviště hlavního headlinera a i můj největší tahák Kreyson. Tato čtveřice to rozpálila songem "Není marné žít". Nechyběly i hity "Skalp", "Jsou rána", "Kreyson" atd. Playlist uzavírala profláklá "Čarovná noc", ve které jsme si dle originálu duetu Ládi Křížka a Doro střihli bohužel krátký česko-český duet. Došlo k malému komunikačnímu šumu, kdy jsem od Ládi a jejich stagemanagera dostala info o představovačce v této skladbě a také pokyn k odchodu z jeviště po prvním refrénu (mělo být po druhém) v momentě ztišení pro představení kapely. Skladba ale pokračovala dál a tak jsem se před druhým refrénem vrátila a chtěla ještě kousek odzpívat, stoupla jsem si vedle Ládi, ten mě však neviděl a do mě narazil. Pak už nemělo cenu, abych pokračovala, i když mě stagemanager hnal zpět na podium. Je to škoda, ale třeba bude jinde příležitost, například příští rok v Plasích. Po Kreysonu rozezněla své nástroje kapela Rybičky 48, která na fest pro úspěch zavítala taktéž potřetí jako my. Akci zavírala kapela Morčata na útěku, se kterými jsme se potkali před 2 dny 03.07. na motosrazu Čermelský kvet v Jahodné.
Dokonalý areál, ještě dokonalejší backstage kapel, kde se dá skvěle vegetit, dokonalá organizace v čele s Alešem Sigmundem, opět skvělé počasí a početné přestisícové publikum, co víc si přát. Jeden drobný zlepšovák by se pro obec jakožto majitele areálu přece jen našel - zlepšit příjezd a parking účinkujících samostatným (mostním) vjezdem zezadu podia.
See you next year!